5. 11. 20227014
Byla sobota půl osmé ráno a všude kolem panoval klid. V příjemném větříku se pohupovaly větve letitých jabloní na Košutově cestě. Stará alej byla zubem času značně nahlodána. K zemi se odporoučelo už mnoho stromů a v aleji zely prázdné díry. To se však mělo brzy změnit.
Ticho a klid sobotního rána znenadání narušil nečekaný zvuk motoru. Auto pomalu projíždělo blátivou cestou vzhůru do kopce. Jak se malá ručička hodin blížila k devítce, počet aut narůstal. Z nich postupně vyskákalo celkem 16 lidí a pes. A už už se ti mravenečci hrnuli do práce. Jedni vzali nůžky a roli pletiva a jali se odměřovat drátěné pláště. Druzí brali do rukou rýče a ostatní nářadí a hrnuli se k předkopaným jámám. Třetí roznášeli opalované kůly. Další vzali do rukou těžké zatloukače a jali se roznesené kůly vpravit do země. Než by jeden řekl "švec", už byly první stromky v zemi. Práce šla rychle od ruky, alej však byla dlouhá a mnoho stromů čekalo na své místo. Když už mravenečkům docházel dech i síly, tu se v dohledu objevil konec aleje. To dodalo mravenečkům vůli pokračovat a nová síla se jim vlila do těl. Mravenečci jeden po druhém dokončovali svoji práci a ve skupinkách se trousili k zaslouženému odpočinku a pozdnímu obědu u ohně.
Bylo sobotní odpoledne a všude kolem panoval klid. V příjemném větříku se pohupovaly větve letitých jabloní a jejich mladých soukmenovců. Stará alej byla zubem času značně nahlodána. K zemi se odporoučelo už mnoho stromů, aby udělaly místo těm mladším...