Starý sad Kalinovka je doplněn mladými stromy
16. 4. 202115
Než se patnáct ovocných stromků zabydlelo na svém místě v sadu Kalinovka v Řevnicích, předcházela tomu řada napínavých situací. Za prvé, sázení v souladu s přísnými opatřeními kvůli šíření viru Covid -19 už máme sice od podzimu vyzkoušené, ale tak dramatická situace jako letos na jaře přece jen nebyla. Za druhé, loni se zasadilo nebývalé množství stromů, což je prima, ale zahradnictví jsou díky tomu vyprodaná. Stromky jsme proto koupili co nejdřív, tedy v tvrdém lock downu. Doufali jsme, že vydrží a hlavně moc nenapučí v záhonu paní Sklenkové v Řevnicích do doby, kdy se opatření uvolní, zaměstnanci firmy Albixon, která výsadbu zaplatila, budou moct stromy osobně zasadit a zároveň nebude pro sazenice pozdě na výsadbu. Měli jsme připravené i záložní řešení, ale naše přání byla nakonec vyslyšena. I předpověď počasí na den sázení, která zněla víc než nepřívětivě – zima a déšť, se nakonec nenaplnila. Dopoledne se vyčasilo a bylo celý den hezky.
V pátek 16. dubna jsme se sešli v krásném starém sadu Kalinovka. Na první pohled bylo jasné, že stromy tu pamatují hodně a na mnoha místech chyběly úplně. Ponejprv jsme s paní Sklenkovou, svižnou dámou na svém místě, která má řevnickou zeleň na starost, vytyčily místa, kam stromy zasadit. Krátce před 13 hodinou přijelo šest žen a jeden muž z Albixonu a vztyčili na místě svou vlajku. Po ukázce „jak správně zasadit strom“ se všichni chopili nářadí a pracovali na plné obrátky.
Začali jsme sázet v dolní části sadu, stromky ke kolíkům rozmístila paní Sklenková. Jednalo se o směs jabloní, třešní, švestek, ořešáků a jedné kdouloně. Zároveň zastřihla větvičky, korunky založí až v příštích letech ve 2,5 m, pod stromy musí projet technika. Půda šla dobře rýt, všechno šlo jako po másle. Vykopat díru, zatlouct kůl, umístit správně stromek, půdu rozdrolit a hezky jí nacpat ke kořenům, aby nevznikly vzdušné kapsy, přivázat kmínek pevně ke kůlu, vytvořit dostatečně velkou zálivkovou mísu, nasypat do ní připravenou štěpku, upevnit pletivo. Albixonští nasadili vysoké tempo, které po dvou hodinách paní Sklenková přerušila sladkou přestávkou. Přinesla krabici svatebních koláčků z místní vyhlášené pekárny, rozplývaly se na jazyku.
Po svačině se pokračovalo v horní části sadu, kde nás čekalo nemilé překvapení v podobě kamenité půdy. Bez krumpáče bychom nepořídili nic a únava se už přece jen dostavila. Nakonec byl ale zasazen i poslední ořešák, stromy jsme zalili. Před 17 hodinou vypadalo všechno jako ze zahradnického žurnálu a Petra Novotná s Richardem Koulou společně přibili cedulku s logem firmy ke kůlu prvního stromku. Paní Sklenková příjemné odpoledne uzavřela slovy, že takhle dobře zasazené stromy už dlouho neviděla. Její uznání umocnilo radost, kterou jsme všichni beztak měli.
