3. 4. 2021168
Velikonoční, bílá sobota. Končí postní období, tmu a ticho by mělo vystřídat světlo, zvonění a řehtání koledníků, které připomíná návrat požehnaných zvonů z Říma a Kristovo zmrtvýchvstání. Blíží se devátá hodina a ve vsi je zvláštní, až zlověstný klid. Koledníky nevidět, neslyšet, i toho světla moc není. Od rána se honí černé mraky, je chladno, příslib posečkání ještě chvíli v oné temnotě a tichu či naplnění pranostiky o aprílovém počasí, přinášejícím pozdní bílou přikrývku, se vyplňuje. Přichází hodina devátá a s ní první čtyři pomocníci. Rozpačité pohledy směrem k temné obloze, přitažení bundy víc ke krku proti chladnému větru a odhodlané chopení se nářadí. Začínají se kopat jámy, zatloukat kůly. Tak přeci jen, prostor u řeky Blanice, na kraji vsi, se sice nerozezvučel zvuky řehtadel, ale zvuky zatloukačů kůlů a rýčů, ohlašujíce nezdolné předsevzetí stromy zasadit, i když se právě protrhlo nebe a přináší opakované poryvy spršek malých, ledových krupek, bijících v náporu větru do obličejů sázejících. Moruše, ořešák a některé švestky již našly svá pevná místa v mokré zemi, zbývající přicházejí vysadit další pracanti ze vsi. Uplynuly necelé dvě hodiny a výsadba dosahuje svého konce. Jak prozaicky odchází poslední ledová přeháňka a na chvíli vysvitne slunce. Snad zahřeje zkřehlé prsty a pomůže vykouzlit úsměv. Přichází radost z překonání nepřízně počasí a covidového období, radost ze zasazení 16ti stromů, které budou svým růstem, sílením, ba plody, snad připomínat onu zvláštní, velikonoční, bílou sobotu. Za tuto možnost děkujeme ČSOB svět odměn a cafeteria, která výsadbu těchto stromů finančně podpořila.